Má sklenice nikdy nevyhasne
a cigaretu nedokouřím do dna.
Mám dvě nohy a dvě ruce
však toho má duše není hodna.

Často sám bloudím
v labyrintu svého bytí.
Přes to jsem šťastný.
Proč to tak cítím?

Potkal jsem ženu-
průvodce mých cest.
Zvedla mě ze země,
vrátila čest.

Ona je anděl
a dala mi křídla.
K obloze letím
jak už to bývá

Sám a přitom dvojí...