No to zas bylo trapno,

Ve svém bytí udělal sem si jasno,

Blbej den blbýmu rýmu,

Jen slunce tady svítí,

Dává deku zšedlému dýmu,

Jen to moje bytí.. to si na svoji cestu svítí..

..

Co je a co bude, nevím, ani nechci vědět,

Jen modlitba zbývá,

Moci jak vzdušný pták letět,

Moc optimismus slunce mívá..

..

Výkřik do hlubin,

Nikdo mě neuslyší,

Moci jim tak šlápnout do slabin,

Moc mít a prolomit ledy,

Odsát veškeré jedy,

..

Hej, hej vy děvčátka kultury,

Co si to pořád berete do huby?

..heee.. co vám tam nacpou, že?

To je pořád jo, jo a pak najednou neeee!

Jak ty paní mámy husičky,

Co jim šišky musej cpát do hubičky.

..

Co jinak, co jim všem říct?

Nacpat je do vody,

Prolomit kry a pak už konečně nic,

Sklidit na stromu života nahnilé plody,

..jak jsi zaléval, tak sklidíš človíčku,

..jak si užíváš prohnilé hody?

..hledáš svoji..drahou..polovičku?

tu najdeš..sedí u studně s děravou konvicí a jí tvoje jablkooooo..

..



jablko ploduuu, mít tak dutou hlavu,

jablko ploduuu, hodím vše za hlavu,

to je mi fakt záhadou, co všechno lidé vzpomenou,

to je mi fakt záhadou, co všechno lidé zapomenou,

jablko ploduuu, mít tak dřevěnou nohuu,

z toho prachsprostého stromu, co jsme nezalévali, nezájem pochovali,

..a na všechno se dívali, nic neudělali, blbě čuměli a fuuurt se jen cpali, pak odtamtud rychle mazali, na nic si nepamatovali, historku vzpomněli, všemu věřili, navzájem se podporovali, podrželi a fuuuurt se bllllběěěě smáááli...

..

A vy, co si myslíte, že to je jinak, že vy jste nad věcí, ... mlčte. Tečka.