Má propast smutku je tak hluboká
že každý pláč k ní přiblížit se bojí
Ačkoliv kostel mě dřív nelákal
dnes ráda přijala bych pod obojí
kdyby to byla krev tvá - tělo tvé
Jakkoli nesmírná by byla žití cena
klesla bych do prachu jak Máří Magdalena
a prosila bych aspoň o pár dní –
Až kapky deště s mým pláčem se smísí
sluneční svit ho nikdy nevysuší
a já dál budu už jen ve své duši
k tvým nohám usedat jak Máří Magdalena
Máří Magdalena