Píši na zeď bílou tužkou,
abych věděl, že tu stále jsem,
by neztratil jsem sám sebe.
v divukrásném víru života.

Právě zde píši klišé.
dovolávám se nečeho.
Čeho? Dobra, pravdy, lásky?
Ne, jen krásy,
jenž v nás všech dlí.
Obalena krutostí osudu,
však čekajíc na svůj den.