Jaro rozkvétá v zimním vánku
hřeje mne skromný paprsek
Běžec dobrých nálad utíká
Z okna vidím tu samou ulici
a v zahradě není třešní

Má zvídavost otáčí další list v knize
v hlavě klubko příběhů
chci ho rozmotat
I čokoláda ze spíže mizí
večery sladím představami

Barva tvého hlasu vpíjí se do vzpomínek
Struna praská
tón slábne
listy zvadlých květin řvou
Kaluž kde plují tvá slova
usychá

Proto chci chvíli zastavit
vnímat co je teď
však v duchu počítám vteřiny
slyším ozvěnu ticha

Vždy mi bude líto toho, jak ubíhá čas...