Proč jsou mé oči stále plné slz ?
Proč má duše pořád v sobě vinu cítí ?
Já vím,jsem obyčejný vrah ,
co nemá nárok na štěstí.

Vinna jsem,že zabila jsem srdce tlukoucí,
já neměla jsem na výběr,
pocit viny je víc než život mi beroucí,
já nad sebou vyřkla nekalý ortel.

Vina má je o to horší,
že nikdo neví čím procházím,
však nikdy se to nikdo nedoví,
před čím stále utíkám.

Jsem jen špína v prachu ukrytá,
snad ani člověk nejsem,snad jen věc.
Snad jen láhev od vína vypitá,
roztříštěná o špinavou zed'.

Však zametete ji a bude klid
a všichni budete v klidu žít.