večerní projížďka městem
před kostelem posledního boje jsi stála
tvá vlídná slova
jak had na prsou mě hřála

utekli jsme oba
na Východ, či jih
uběhla dlouhá doba
kdy napadl, roztál sníh

pro tebe
v parném létě, v mrazu
jediný smysl v mém světě
papírek plný vzkazů

když tobě jižní slunce pálí
na Východě pod mrakem
kroky skrze příkré skály
přežívám, jen zázrakem

tak z blízkého teď zbylo
jen pár prostých obalů
vše uvnitř, dávno shnilo
vše, je zase bez tvaru...