pod růží
okovy
na starém obrazu
kapka černé barvy
zamrzlá do času
vzkaz, který
nepatřil nikomu
myšlenky letící
svou silou k měsíci
vydechnutí duše
v kouři z cigaret
touha mít všechno
hned
zaplatit cenu
ve svých iluzích
v plameni spálit
nejen smích
v troskách ticha
přestávat dýchat
a tančit
tančit na šachovnici
s motýli na špičkách prstů
svázaná zápěstí
bez světla na scestí
na studené lavičce
spát
na rukou stigmata
bažina bez bláta
objetí hledaná
po celý život
pokora bez hlesu
co už víc nesnesu
mlčící andělé
bez kříže na těle
pár škrábanců
prázdných nábojnic

kdo vlastně jsi…
že chceš pořád víc?