Na kartách osudů
zasychá popel a prach
vlastní nepřítel jsem jen já
a můj čas.

Kopce starých vět a básní
udávají tempo prázdnotě
má duše žhne a
minulost obrací se
v hrobě pod kaštany
Cestou slávy až
vstříc vlastní oběžné dráze
vstříc novým državám
vstříc vlhkým ránům
vstříc novým vzpomínkám
na staré dopisy
plné věčných vin,
těžkých vín
a svobody od melodických pout.