Kvety starceku,
vratice a hvozdiku,
nizke bodlaky
na lave,
rej pestrych motylu
a sumeni
sicilskych borovic.

Sedim na kameni
plna okouzleni
snazim se zachytit
stetcem a barvami
Tvoji uhrancivou krasu.

A zatim nade mnou
divoce bije
Tve zhave srdce, Etno!
Bolestne buracis,
reka Tve krve
se promeni v kamen
a v zivot.

Za jasne noci
pri svitu mesice
osm ohnivych fontan
se rozsvitilo
na Tvem hrebeni.
Stojim tu pred Tebou
v posvatne ucte
a tezke bude rozlouceni.