Černobílé prázdno točící se v kruhu ,
jsem středem toho urputného dění.
Bílá s černou si moc rády hází mincí ,
všechno se mění , přitom je to stejný .

Dlouhý mrazivý noci plný nespavosti ,
při kterých stojí za to , skončit a odejít .
Nicotný rána , kumulující věčnou frustraci ,
z touhy po změně , co je někde na obědě.

Nebo snad za rohem.

Který nejsou na týhle kulatý planetě .

Kruh je koncem začátku ,
a začátkem konce .