To staré molo,
na konci pláže,
nechce si přiznat,
že někdy pláče,
nohama pod vodou,
přes vlny skáče,
v tichosti noci,
své věčné stráže,
hledíce v dálavu,
tepoucího přístavu,
a v hlavě představu,
o lodích návalu,
co k sobě přiváže
v něžném objetí.