Slavomír měl ambice stát se zakladatelem divadla světového jména a zároveň prvním hercem v něm. Bohužel jeho manželka ho posuzovala podle her, které provozovali v soukromí manželské ložnice a které podle jejího názoru nestály absolutně za nic ...
Slavomíra napadlo,
snil o tom už léta,
zřídit ve vsi divadlo,
proniknout do světa.
Jeho žena tvrdila,
je to slavná hláška:
„Když se pustí do díla
z dramatu je fraška!“
(zvukovou podobu básničky najdete na mém webu ...)