V mládí asi malé ošklivé
káčátko jsi byla
a časem se z tebe
panna stala
a i ta
co ve znamení máš
ruku ochrannou na tebe držela
má milovaná Veroniko.

V tvém rozpuku
jsem Tě potkal
já, jenž nežiji v pohádce,
ale smůlu po kapsách nosím.
Tys mi do srdce se vryla
a ani ten nejostřejší nůž
mi tvou podobu nevyřezal
má milovaná Veroniko.

Jestli se ti bude zdát,
že jsi to už slyšela,
nedbej na fámy,
ale věř,
že to pravda je,
co Ti píší,
že já Tě víc než miluji
má milovaná Veroniko.

Poslání:
Chytím ti třeba mustanga
nebo shodím nebe,
udělám vše, jen věř,
má milovaná Veroniko.