Na míru ušité splynutí vesmírů
poskládá večery pro zasvěcené
concordia verze pro odvětu
na oplátku štěstí z kandelábrů

uprostřed prázdnoty dozvuky těl
tichounké úpění zkroušených proher
bezvěrných úředníků
továrních slz a hradeb z porcelánu

poslední etuda stále zní
záblesk okovů na dně potoka.