Téma:
Přišel jsem k němu. Jeho hlas postupně zesiloval, a když na mě křičel, uvědomil jsem si, že bych si moc přál, aby to začalo stejně, ale skončilo jinak. Uklidňoval jsem ho, ale pokrok nastal až po několika minutách. Nevěděl jsem, že ho taková maličkost může rozčílit. Odešel jsem od něj co nejdříve.
Hudebně:
Začala třetí věta. Nasadil molto crescendo, a když jsem si uvědomil sforzzatta v jeho sóle, litoval jsem, že jsem neudělal v partu da capo al coda. Snažil jsem se o molto diminuendo, ale téma II přišlo až po několika taktech. Člověk změní předznamenání a hned se dočká jiné dynamiky. Raději jsem šel do fade outu.
Vítkovický dialekt:
Tož jsem k němu přifaral a jeho hlas, tak to byla síla. Řval na mě jak tur. Tak mi blysklo, že to mohlo začit uplně jinak. No hej, ale ty neviš, jak to prostě dopadne. Kura, tak jsem do ňho rypnul, aby nad tim přestal farat, a to sem rypal a rypal, viš ... No a jak už byl taky klidny, tak pak sem faral ned tim, že ho to tak nasralo. Tak sem kura vypad a bylo mi fajně.
(pozn. autor je rodily Ostravak)
Knižně:
Odhodlal jsem se k příchodu na místo, jež otřáslo mou duší. Jeho hlasové vazy kontinuálně zesilovaly, a když došel až k hranici zvukové bolesti, prolétlo mi mou v tu dobu velice zmatenou hlavou, že by nebylo od věci vrátit se zpět časem, znovu načít tuto kauzu a doufat v jiný konec. Pohyb člověk zachytí až po několika mžicích oka. Člověk, nedokonalý to tvor, nikdy neodhadne to, co právě probíhá jinému nedokonalému tvorovi v hlavě. Může to pouze sledovat z povzdálí.