Věže, zdi a dlažební kostky
se jednou do roka opíjejí
nektarem zlatým když končí se den
za křiku dětí ve sladkém tichu
oranžově zlatým paprskem

Pijí ho chlazený blankytem
v pohárcích z tyrkysových stínů
voní jim po kašnách po muškátech
dal by se přirovnat k zlatému vínu

Lidé, housle a dlažební kostky
jedinkrát za rok mohou vzlétnout
a právě jednou v roce si to nepřejí
jen pošlou napřed slova a noty
a vzkaz, že přijdou později

Zatím si splétají stříbrné sítě
z květin a stuh jak pavoučci malí
aby je zase než srpen přijde
celý rok pomalu rozplétali