Mezi monitorem počítače a
laserovou tiskárnou
mezi telefonním aparátem
a cihlově žlutým
hrnkem
s nedopitou kávou
uprostřed kancelářských spojovačů 484/06
a spisových sponek
vedle spisových archů a kopírky Panasonic
hledal jsem poezii.
Mezi firemními tužkami
a razítkem společnosti
mezi logem našeho podniku
a interními sděleními
dokonce i za skartovačkou HSM
a na displeji kalkulačky
hledal jsem poezii
první záchvěvy
blížícího se podzimu a
dozvuky léta.
Hledáš něco? Chceš pomoct?
Zeptal se náhle kolega
sedící naproti
chápavým hlasem.
Co, prosím?
Ne, díky, vlastně -
nevíš, kde bych mohl mít svoje klíče?
Zalhal jsem.