Bylo asi 7:18
Ráno
Když mi
Zaklepala na parapet
Okna

Ještě v polospánku jsem jí otevřel
A pozval jí dál

„Tak co budeme dělat?“
Zeptala se
„No ty jsi přišla
Tak něco vymysli“
Řekl jsem

„No dobře.
Tak si sundej kalhoty.
Mám moc šikovnej jazýček.“
Řekla zcela vážně
I když s drobným
Pousmáním
„Do toho stebou
Teda nejdu“
Vyhrkl jsem
„Proč jako?“
„Celkem se bojim
Čeho jsi
Schopná“


„No tak fajn
Až nebudeš takovej
Srab tak mi zavolej“
Řekla a odešla
Do ranní mlhy

Já ještě chvíli
Přemýšlel jestli to
Nebyl jen sen
A pak když
Už ona byla
Zcela jistě
U jiného chudáka
Pokračoval jsem
Ve spánku