Poeta - moderní literární server


Utrpení

Autor: SATAN666, 30. 1. 2011, Básně



Mé srdce umíra v té věčné temnotě,
vše mě opouští i má duše,
jsem tu jen já v té velké tmě o samotě,
nemohu nic dělat, vidím jen jak mé tělo svlékají z kůže.

Má víčka se zavírají,
jizvy stále krvácejí,
svět přede mnou mizí,
nikdy již nepoznám lásku ryzí.

Svou krev na zemi vidím,
ale svůj život ukončit nemohu,
velkou bolest jen cítím
a jen doufám,že to přemohu.

Prosím nechte mě být,
nechci takhle trpět.
Chtěl bych jen šťastně žít
a ne zde stále klečet.

Okolo se již shromažďují a
na mne zírají,
já jen hlasitě křičím,
cítím jak můj konec se blíží.
Slzy mé stékají
vím brzy to skončí.

Zem se chvěje,
co se to děje?

V dálce jsem zahlédl jasné světlo,
přibližovalo se a vydávalo krásné teplo.
mé utrpení skončilo,
byl jsem volný,šťastný
a všechno zmizelo.