Já na rozdíl od "Isis" Achnatona obdivuju, a o Nefertiti si myslím, že byla pěkná mrcha :))
Je to vymyšlený příběh člověka, který se nedokázal smířit sám se sebou. Je to zase o Egyptě.., protože to je to jediné, o čem mě opravdu baví psát :-)
AMATÉŘI POSTAVILI NOEMOVU ARCHU, PROFESIONÁLOVÉ TITANIC!!!
Já prostě nemám ráda faraona Amenhotepa IV :-), a taxi o něm vymýšlím takové ošklivé věci, no :-)))
Obyčejná mělká povídka o tom, jaké to je, když lidé přestanou komunikovat a začnou si domýšlet, a o tom všem ostatním s tím souvisejícím.
To ráno jsem se probudil později nez obvykle. Snad to bylo tím zvlástním teplem, přelévajícím se po pokoji. Byl jsem tu sám, a přesto jsem měl pocit, ze mě někdo pozoruje. Cítil jsem na těle tisíce slepých očí.
"Cestující, ukončete nástup na lince 417 OSAKA - NEW TIME, pravidelný odlet ve 12.30 hodin." Po rozjezdové dráze se dal do pohybu obří ZA-35 a začal nabírat rychlost.
Začalo jemně mžít. Ben se otřásl a zvedl si límec kabátu. Přidal do kroku a vzpomněl si na ranní předpověď. Ben nikdy nedal na tyhle tlachaly, jak s oblibou říkal meteorologům. Už několikrát se mohl přesvědčit na vlastní kůži o nesmyslnosti jejich předpovědí.
Patrik dohrál a zaklapl víko klavíru. Zase ta bodavá bolest u srdce. Tohle bude jednou můj konec, pomyslel si. Trvá to už přes čtvrt roku. Zpočátku se bolest objevovala tak jednou týdně, ale posledních 14 dní je to skoro pořád. V pondělí zajdu k lékaři, rozhodl se a šel si uvařit kávu.
Tato povídka z mé knihy "Světe div se, láska velí", popisuje život jedné dívky bez sebevědomí, která chce poznat lásku, avšak zrada "přátel" v okolí ji nemine. (styl románu)