Jmenoval se Henry. Byl to starý, zvrásněný muž v rudé košili. Jediné co měl bylo vrzající houpací křeslo, dřevěná dýmka a modrý domek na severu. Jednou, když se kouříc dýmku houpal v křesle, zvolal s úsměvem na tváři „Ano to je ono ano ano ano“. Rozběhl se a skočil do podvečerních vln a už ho nikdo nikdy neviděl. Někdo říká že je mrtvý, někdo že tančí za měsíčního svitu po vlnách s mořskou vílou…
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Věřím | Květina Barbora | Útěk | *** | Modré mraky