„Halo? No-… No páni! Cyn, to je skvělé! Musím to říct klukům, zavolám Ti později.“
Jedna z nepříliš velkých místností nahrávacího studia byla jako vždy plná života. Kapela právě natočila několik skvělých písní a teď si všichni užívali zaslouženého odpočinku. Paul hrál na piano, Ringo zrovna přinesl obrovskou krabici plnou lahví s pitím a George seděl pod stolem a psal dopis. Prý se tam cítil bezpečně. Johnova telefonátu si nikdo příliš nevšímal a tak na sebe musel trochu upozornit. Zkoušel to lehkým odkašláním, když to však nepomohlo, zahvízdal na prsty. To už na něj všichni zírali.
„Bando, musím vám něco říct,“ rozzářily se mu oči. „Cynthia a já… Máme syna! Jmenuje se Julian!“
V ten okamžik se zvedla vlna gratulací a oslav. Všichni Johnovi blahopřáli a všemožně vymýšleli, co tomu malému dají jako dárek.
„Mohl bych mu uplést dupačky,“ ozval se z pod stolu Tichý brouk.
„Cože? Ty pleteš?“
„No a? Naučil jsem se hezký vzor, co je na tom?“ bránil se a všichni se smáli.
Hodnou chvíli se John oddával oslavám a všemožným vyprávěním a plánováním, co se svým synem budou dělat, až vyroste. Trvalo dlouho, než si všiml, že už neslyší hrát klavír. Rozhlédl se po místnosti a hledal milovanou tvář svého přítele. Nikde ho ale neviděl.
„Hej, kde je Paul?“
„Nevím, asi šel do svého pokoje najít nějakou sváteční whisky,“ pokrčil rameny Ringo.
John se jen zamračil a v tu samou chvíli ho někdo zatahal za nohavici. Sehnul se pod stůl, kde na něj vyčítavě hleděl George.
„Myslím si, Johny, že Paul zrovna neoslavuje. Myslím, že bys měl jít za ním. Asi to bude potřebovat.“
John nepřemýšlel ani chvíli a vyběhl z nahrávací místnosti. Bral schody po dvou a udýchaný doběhl až k pokoji svého přítele. Vzal za kliku, ale dveře byly zamčené.
„Hej, Paulie!“ zavolal a zabouchal na dveře. Uvnitř ale bylo ticho.
„McCartney, otevři, chci Ti něco říct,“ zkusil to hlasitěji-
„Vypadni,“ ozvalo se za dveřmi. John se zarazil. V hlase jeho přítele bylo něco zvláštního.
„Otevři, nebo vyrazím dveře,“ oznámil. Když se nic nedělo, párkrát se rozběhl proti dveřím a ty nakonec povolily. V duchu děkoval ctihodnému stáří této budovy. Promnul si naražené rameno a vstoupil do místnosti. Když se rozhlédl, uviděl prázdnou láhev na zemi, vedle ní cosi, co na dálku nerozeznal a kousek vedle sedícího Paula na zemi.
„Paulie, co tady blázníš?“ vydechl a přišel k němu. Když uviděl tvář oteklou od pláče, sedl si vedle něj na zem a objal ho. Pak se ale odtáhl, když ucítil závan whisky.
„McCartney, Ty ses opil?“ zeptal se napůl pobaveně.
„To taky. No a?“ pokusil se postavit, ale sesunul se ještě víc na zem. John se zamračil, ale po chvíli pochopil. To, co původně nerozeznal, byly drogy.
„Sakra, Paule, cos to udělal?!“ zakřičel na něj rozčileně, ale s mužem na zemi už nebyla kloudná řeč. Něco se pokoušel mumlat, ale John z toho nebyl moc moudrý. Vzal ho náruče a odnesl do postele. Svlékl mu kalhoty a políbil ho na čelo. Paul mu ovinul paže kolem krku a hned usnul.
John si na chvíli lehl k němu a položil mu hlavu na rameno. Bylo mu do pláče. Velmi bolestivě si uvědomoval, že je příčinou tohoto drogového dýchánku a všechno si to vyčítal.
„Odpusť, drahý Paule. Nechtěl jsem Ti ublížit. Moje srdce bude vždycky patřit i Tobě. Jen prostě… Nemůžeme být rodina,“ zašeptal a utřel si oči. Políbil spícího Paula a pohladil ho po tváři.
Když opouštěl místnost, uviděl na zemi, kde prve seděli, kus popsaného papíru. Jelikož neměl brýle, musel trochu zaostřit, než se mu podařilo přečíst nápis. Stálo na něm: „Dárek pro Juliana.“ Pak ještě nějaké noty a slova, ale ty už přečíst nedokázal. Úhledně složil papír do náprsní kapsy a odešel do místnosti, kde čekali ostatní.
Ti ho zahrnuli všemožnými otázkami a nechápavými pohledy. On je ale neposlouchal, na nic neodpovídal. Našel brýle a zasedl k piánu. Vytáhnul papír, který našel u Paula a začal hrát. Slova mu šla z úst těžko a tváře mu zmáčely slzy. Zpíval ale dál, až do konce. Do hořkého konce, který musel překonat i jeho přítel. Jeho životní láska, pro kterou najednou nebylo místo.
Hey jude, don't make it bad.
Take a sad song and make it better…
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
McLennon VII. | McLennon V. | McLennon VI. | McLennon III. | McLennon XI.