Drahý Čase!
Chtěl jsem ti napsat už dřív, ale byl jsem hrozně zaneprázdněn. Však to víš sám nejlíp.
Na hodinkách je TEĎ. Přejdu přes ulici POTOM do domu NIKDY. Pořád mi nedochází proč se tak jmenuje, dokud se nepodívám na rozvrh hodin, kde je napsáno PŘED HODINOU. Toho času je málo, anebo strašně rychle utíká. No vlastně jsem tě chtěl poprosit, jestli bys mi nemohl sem tam tu hodinku, dvě přidat...
Právě je čtvrtletí a ve škole píšu samé písemky. Zrovna nedávno jsem psal ověřovací testy. Volal jsem na tebe, ale ty nic. Ani chviličku ses nezastavil, ba ani neohlédl a mě jaksi nechal daleko za sebou. Jsem sice mladý, ale právě naší generaci se nejrychleji vzdaluješ. Jako voda v řece, co nám proklouzla mezi prsty, ani nevíme jak.
Až tě potkám, vyzvu tě na férovku. A ne že zase "zdrhneš", jako obvykle.
Naopak, někdy je tě až moc. Do prázdnin je to dlouhá doba. A přece ubíhá každá minuta rychleji a rychleji. Už aby byla pauza. To tě pozvu do parku. Ale žádné udržování kondice. Naopak. Pěkně pomalu se budeme procházet a vychutnávat. Dojednáno? Tak jo. Měj se pěkně a doufám, že se alespoň jednou do konce školního roku zadýcháš.
Kajman
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Dětinský | Neboj se | Alenka na přednášce | Nevyhasnou | Čtyři a půl kapky rosy