Život je hluboké moře, které se svými vlnami vzpíná ke hvězdám a zase padá zpět do temných hlubin. A tak je to i s naší duší a srdcem. Jsme kapky toho moře a vzpínáme se a padáme s ním. Klesáme do nejtemnějších hlubin, ale i zde se odráží svit hvězd, až do našich snů...
Musíš vědět, že světlo zůstává, i když Ti smutek zastavuje dech, i když se Ti zoufalství pokouší ukrást ten kouzelný třpyt z očí a krvácí Ti srdce. Věz, že je to jenom zkouška, jen noc, po které přijde sladký úsvit a zase se budeš smát! A když překonáš tu bolest a zoufalství, dostaneš sílu, která Tě na dalším vzdmutí vynese po vlně nahoru, mnohem výš než kdy předtím...
Až k milované hvězdě...
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Zatím žádné komentáře
U kolejí | V šatečkách z kvítí | Sen smrti | Dravci v niterních tmách | Smrťákovo vyznání