Tak ráda pláčeš
14.4.2010 krásná :)

Prázdnota
14.3.2010 haha :D

Kde rodí se má vášeň
11.2.2010 moc děkuju;)

Kde rodí se má vášeň
9.2.2010 jo...:) polovicni ;)

Troufalá
8.2.2010 byla to taková jazzovka;) ale asi je to jedno....takhle jde proste jenom o myslenku, a ta taky za moc nestoji :D

Troufalá
8.2.2010 je to písnička, kterou jsem si tak nejak broukala kdyz jsem byla se psem na procházce...ale byla anglicky, proto to znění :)

O smyslu života
8.2.2010 nemám co dodat O:-) jsem v rozpacích...:)

Lék na realitu
8.2.2010 díky!:)

Mám trochu z tebe strach
8.2.2010 je pravda, že obsah mne tentokrát tížil mnohem víc než forma, a i obyčejně na něj kladu větší důraz. Ale jsem spokojená už proto, že jsem dokázala vyjádřit to, co mám na srdci:) Děkuji za komentáře :)

Mám trochu z tebe strach
8.2.2010 děkuji, moc si toho vážím :))

Lásko
7.2.2010 me2d: máš pravdu, je to tak...bylo to uvědomění si reality, která ale není ani trochu poetická. Ingrid: osud tedy existuje...

Ty, před mým pokojem
7.2.2010 děkuji...:)

Příteli
21.1.2010 se všemi souhlasím, je to výstižné, ale přesto to nepopisuje zbytečné detaily, přesně tak, aby každý dokázal najít svůj vlastní příběh v tom tvém... :)

Procházka v dešti
21.1.2010 Mně se to teda vůbec nelíbí. Postrádá to spád, je tam spousta významových chyb a to opakování slov je opravdu znát. Z druhé strany, téma je dobré, dá se s ním krásně pohrát, tak si myslím, že si možná zaslouží o trochu víc, nebo ne?

Ty vole, na základní škole...
18.1.2010 Musím říct, že jsem nečekala, že to bude až taková trefa :D Takhle to vážně funguje:D I když já jsem na gymnáziu, tak je to u nás ve trochu zředěné formě, ale přece:)

Není to snadné
17.1.2010 Další pravda je ta, že je to tak trochu jako sen...

Není to snadné
17.1.2010 Máš pravdu, tohle je něco čeho se trochu bojím...Navíc to nemám z čerstvé zkušenosti (když to porovnáme s maminkou:( ...)

Návraty bohéma
17.1.2010 páni...doonalé :D pointa je v tomto případě grandiózní...Gratulace:)

Maminko
17.1.2010 Díky. Chtěla bych aby se mi takhle snadno psalo všechno. A zárověň mě bolí, že to šlo tak snadno...

Maminko
17.1.2010 Děkuji. Já jsem to ani psát nechtěla. Původně jsem si sedla k psaní za úplně jiným účelem a s jinými pocity. Ale když jsem napsala první slovo, už nebylo cesty zpět. Takhle přesně má ta věc vypadat, protože taková je moje pravda. Bůh ví proč.