Jako by to bylo včera..
když jsme za sebou zavřeli dveře všedního dne.
Jako by to bylo včera..
když jsme naposledy kráčeli cestou každodennosti.
Jako by to bylo včera..
když jsme opouštěli milé i nemilé povinnosti.
Jako by to bylo včera..
když nám ukázal záda věkem unavený rok.
To proto, že to skutečně bylo včera.
Byl to krůček..
a přesto velký skok.
Snad proto..
je nám slovo včera tak cizí..
Snad proto..
je dnes slovo včera tak ryzí.
Nebojím se..
i dnešek zmizí.
Vrátíme se na cestu každodennosti..
a dnešek bude včerejškem.
Však nyní..
stojíme opět na počátku.
Není včera,
není zítra,
na malou chvíli je pouze nyní.
Můžeme si uvědomit, co bylo..
abychom lépe vystavěli základ tomu,
co teprve bude.
Můžeme si uvědomit, co bylo..
abychom zbořili, co se těžce budovalo.
Můžeme..
ale nemusíme.
Nemusíme nic..
a přece můžeme všechno.
Právě nyní je možné vnímat tento okamžik.
Právě nyní je nutné vnímat tento okamžik.
Právě nyní je Nový rok.
Právě nyní je možné uvědomění.
Protože zítra tato možnost zmizí..
opět poběžíme cestou každodennosti..
a Nový rok se stane pouhým včerejškem
bez pamětníka.
Proto není svátek kvůli kalendáři,
i když se tak všechno tváří.
2015.
Tak ať je šťastný!
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Člověk | Vnitřní neklid | Existence | Prázdnota | Odchod/příchod