1. V pokoji lampa svítí, polyká z duší splín.
Láska vadne jak kvítí. Já vídám ve snech jen tvůj stín.
Až všechna světla zhasnou. Už nebudu tě znát.
Proč krásný chvíle stárnou, já budu tě mít stále rád.
R: Na polštáři cítím tvoje teplý tělo.
V zrcadle vidím tvoji tvář.
Snad odpustíš mi jednou, co všechno se tu dělo.
Já vím, že nebudu mít svatozář.
2. Na protest svíčku zapálíš, pak nebudeš mít strach.
Propadáš se níž a níž, až zbude s tebe jenom prach.
V pokoji lampa svítí, ty ležíš jenom tak.
Usycháš jak to kvítí, jsi studená jak noční pták.
R: Na polštáři cítím tvoje teplý tělo.
V zrcadle vidím tvoji tvář.
Snad odpustíš mi jednou, co všechno se tu dělo.
Já vím, že nebudu mít svatozář.
3. Naposled okno zavíráš, pozoruješ tmu.
Marně stále utíkáš, já pro tebe si lásko jdu.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Pohledem zpět | Nebeská košilka | Rada zkušenější | Stoupám | Zraněná