Když dávno byla válka ve Vietnamu
lidé tam byli smutní
ženy jen černé kalhoty nosily
nesměly nosit sukni
V Berlíně, Londýně, nad Rýnem v Kolíně
v místech co vzbuzují snění
ačkoliv dávno je po válce
sukně tam vidět není
Sukně se z módy zcela vytratily
jak poezie s pultů obchodů
muži přijdou o vzácné okamžiky
sledovat ženu když jde do schodů
Až ženy začnou zase nosit sukně
svět bude barevný a veselý
teď všude vidíš jenom „UNI“ džíny
jako by na nic jiného snad neměly
až ženy začnou zase nosit sukně
ulice vykvetou
a z dálky ti, co k stáru špatně vidí
chlapa se ženskou si nespletou
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Pro Frídu | Zimní večer | Mým přítelem se stala noc | Meluzína | óda na nošení sukní