Těžký je úděl čerstvé lásky.
Tvá vůně je všude.
Ráno se neumím pustit polštáře...večer nemůžu usnout, čekající.
Možná, žes tu nic nezapomněl - připomínku, potěšení - ale zůstal tu kus tebe. V každém nádechu, v každém paprsku světla.
Bylo až příliš jednoduché zvyknout si na tvojí přítomnost.
Čekala bych, že mi bude chybět soukromí.
Místo toho jsi nahradil naprosto všechny myšlenky, které se mi kdy honily hlavou.
A to je ... sžírající, když tu nejsi.
Vždycky když jsi se mnou, musím se neustále přesvědčovat, že jsi skutečný.
No a teď...jako by všechen prostor naplnila tvá nepřítomnost.
Jako by snad něco takového šlo.
Kdy se vrátíš?
Chci tě.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Troufalá | Odpusť | Čekám | Stopy | Cokoliv si přej