Databáze citátů pochází z našeho dceřinného webu MůjCitát, který byl ale následně zpět integrován pod Poetu. Autoři citátů nejsou autory publikujícími na Poetovi.

Citáty od autora: Schnitzler


Duch je vždy ochoten obětovat tisíce duší i ve jménu nejvzdálenějšího cíle, srdce však obětuje vždy jen samo sebe, i tehdy, když cíl je již zcela blízko.

Moje úcta k ctnostnému člověku klesá úměrně k výhodám, kterým vděčí za svou ctnost. A naopak, moje úcta k hříšníku stoupá úměrně k nebezpečenstvím, kterým se za své hříchy vystavuje.

Vždy budeme věřit, že jsme na cestě, i tehdy, když budeme již v cíli. To je poslední omyl lidstva.

Pokud nemáme důvod lhát, ještě nemusíme být upřímní.

Renegátem je vždy člověk, který tuší svou méněcennost a zbaběle nebo lstivě se snaží přenést odpovědnost za své nedostatky na svou rodinu, národ nebo rasu.

Mnoho umělců si s námahou udržuje pověst jen tím, že se znovu a znovu ujímá díla, na které jim nestačí síly.

Každý pokus dovést nějakou ideu prakticky až do konečného důsledku je důkazem toho, že jsme ji úplně nepochopili.

Pokud někdo vysloví pravdu, nepřinese nám to opravdovou radost, když cítíme, že by ji nevyslovil, kdyby pokládal za výhodnější zamlčet ji.

Když dojdeš k oltáři pravdy, najdeš tam klečet mnohé lidi. Ale na cestě k němu budeš vždy úplně sám.

Jaké pažravé zvíře je marnivost! Živí se rovněž úspěchem jako neúspěchem, štěstím jako neštěstím, láskou jako nenávistí, ba v nouzi dokonce dokáže žít z vlastního sádla a přitom ještě i ztloustnout.

Pomlouvání není úplně bez etického významu. Hodnotí možnost výše než skutečnost.

Eticky cítit znamená nehodnotit zločin podle skutkové podstaty, ale podle jeho motivů, neposuzovat člověka podle jeho úspěchů, ale podle jeho osobnosti.

Dvě zrcadla proti sobě: pro krátkozrakého představují chaos, pro dalekozrakého nekonečnost.

Kdo umí úplně pochopit tyto tři nepochopitelné skutečnosti: že existuje, že je právě tím kým je a že jednou nebyl a jednou nebude?

Jestli zatřeseš aforismem, vypadne z něj lež a zůstane v něm banalita.

Není na světě většího chudáka než je boháč, který neumí rozhazovat.

„Jsem svině,“ řekla svině, „a jsem hrdá na to.“ „Jsem skřivánek,“ odpověděl skřivánek, „jsem však hrdý jen na to, že nejsem svině, a ne na to, že jsem skřivánek.“

I moudrá a dobře uspořádaná slova zůstávají jen tlacháním, pokud se zrodila jen z radosti z mluvení, a ne z víry v nějakou věc.

Pokud podvádíme z jistého důvodu, znamená to, že jsme téměř věrni.

Hledět tak daleko, jak je to jen možné, ale odtud, kam patříme. Zbystřovat pohled, ale neměnit stanovisko.

Že se pravda nachází uprostřed? Vůbec ne. Jen v hloubce.

Přiznat mnohé většinou znamená jen zákeřný způsob zamlčet všechno.

Jen nebezpečný blázen budí spícího člověka tak, že ho lechtá dýkou u srdce.

„Musíš mě brát takového, jaký jsem,“ řekl tygr a chystal se skočit. „ Také ty mně,“ řekl myslivec a zastřelil ho.

Je snadné psát paměti, pokud máme špatnou paměť.

Kritikova první věta by měla znít: Co mi máš povědět, dílo? Tím se však obvykle netrápí. Místo toho mu poví: Dávej pozor, dílo, co ti říkám!

Jen ten, kdo se bojí smrti, smí se chválit, že je odvážný.

Caesar to měl lehčí, než Napoleon. Protože Caesar byl Caesarem a Napoleon Napoleona hrál – kromě něj by ho však nikdo jiný hrát neuměl.

Proč si poslední kapka tak velmi zakládá na tom, že jí přetekl pohár? Už první kapka nebyla méně vinna – jen naivní pohár tehdy nic netušil.

Pochopil jsi? Odpustil jsi? Zapomněl jsi? Jaký omyl! Jen jsi přestal milovat.

Chceš vlastnit nějakého člověka? Poznej ho!

Jen mezi rovnocennými máš právo se cítit osamělý.






© 2025 Poeta.cz | Design: Sunlight | RSS | Tiskovky.info