Databáze citátů pochází z našeho dceřinného webu MůjCitát, který byl ale následně zpět integrován pod Poetu. Autoři citátů nejsou autory publikujícími na Poetovi.
Citáty od autora: Saint-Exupéry Antoine de
Technický vývoj směřuje vždy od primitivního přes komplikované k jednoduchému.
Hromada kamení přestane být hromadou kamení v okamžiku, kdy někoho napadne, že se z ní jednou stane katedrála.
Dnešní člověk vzhledem k jeskynnímu, nepředstavuje žádný biologický, ale jen abstraktní pokrok. Výchova má přednost před poučováním - ta tvoří člověka.
Před svým přítelem se nemusím omlouvat, nemusím se bránit, nemusím nic - u něho nacházím pokoj.
Člověk se plně projeví, teprve když změří své síly s nějakou překážkou.
Láska je štěstí, které si vzájemně dáváme.
Musím se zúčastnit, abych byl.
Každý člověk, více nebo méně pociťuje potřebu stát se jiným člověkem.
Všichni dospělí byli nejdříve dětmi, ale málokdo se na to pamatuje.
Nepleť si lásku s vlastnickým šílením; z něho pochází to nejhorší trápení. Neboť z lásky, na rozdíl od obecného mínění, trápení nepochází. Trápení plyne jen z pudu vlastnictví, který je opakem lásky.
Každému připadají hvězdy jiné. Tomu, kdo cestuje, ukazují cestu. Pro jiného jsou to jen světélka na nebi. Pro vědce je to problém k řešení.
To podstatné, z čeho je člověk živ, nepramení z věcí, nýbrž z uzlu, který věci svazuje.
Ve jménu člověka určitým útlakem zformovaného zrušili útlak.
Kultura je založena na tom, co se od lidí vyžaduje, ne na tom, co se jim poskytuje.
Existuješ i neexistuješ. Jsi i nejsi. Jsi složen z různorodých látek, ale kdo tě chce poznat, musí tě objevit.
Obrazy umírají stejně jako rostliny, jež vyčerpaly svou sílu a staly se mrtvou hmotou, která se vbrzku rozloží a stane se půdou pro nové rostliny.
Kdybych jsem smutek odmítl znát, odmítl bych tím část světa.
Omyl naprosto není opakem pravdy.
Strom neoklameš: roste podle toho, jaký mu dáš směr.
Zamilovaný člověk je nadšen svítáním, protože se mu spolu s probuzením vrací jeho láska.
Bez lásky nelze nic dělat.
Čím těžší je práce, které ve jménu lásky věnuješ své síly, tím větší je tvé nadšení.
Kulturním člověkem je především tvůrce, který se obrozuje skrze svůj předmět a stává se věčným, a proto se nebojí smrti.
Čím víc dáváš, tím se stáváš větším. Ale ztrácet neznamená dávat.
Smutek vždy vzniká z plynutí času, který nevytvořil svůj plod.
Znát stopy znamená znát jenom neplodný odlesk, neříkající nic o nenávistí, strachu nebo lásce, které člověku vládnou především.
Když postupuji směrem do budoucna, musím vždy počítat se zdrojem nových bytí, která k základní látce přibudou a nedají se nijak předvídat.
Nenávidím proto ironii, neboť není z člověka, ale z darmochleba.
Spravedlnost znamená chápat člověka jako prostředek a jako cestu.
Když člověk ponižuje, pak jenom proto, že je sám nízký.
Láska k bližnímu znamená spolupráci.
Spravedlivost je: vážit si člověka kvůli pokladu, který v sobě opatruje. Tak jako si vážím sám sebe.
Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.
Láska nespočívá v zahledění se do druhého, ale v tom, že oba společně hledí tím stejným směrem.
A tak objevíme s údivem, že existují tajuplné stavy, které nás oplodňují. Můžeme pouze dýchat, když jsme s ostatními spjati společným cílem, který je nad námi.
Čas není stroj, v němž se přesýpá písek, ale žnec, který váže svůj snop.
Kdo chce být duchaplným, vzbuzuje dojem, že se chce chvástat.
