Něčím se mi to strašně líbí. Možná tou zarputilostí, co se žene až do záhuby.
Na druhou stranu nejsem zvyklá na tenhle slovník; přeci jen je tu větší doslovnost, než jakákoli fantazie, snaha nadlehčit.
Druhý verš je podle mě šílený, úplně vyjel, i když se vztahuje k prvnímu, došel až k lacinosti.
Mám takového tucha, že se moc z toho vykritizovat nedá, protože bych řekla, že je to autorova slabost, vyrovnat se s něčím a i kdybych zarputile domlouvala, že takhle stokrát ne - asi by to bylo prd platný, když tu dělá čtenář jen pražské křoví.
Zpátky do přítomnosti | Pravda | Bij ho! | Vzpomínka | Poslední vzplanutí