U palaty...

Autor: Prefeta , 26.11.2013, Básně

  

němý výraz ospalého rána
na tvé tváři vráska
co prý dána Ti byla
když jsi odcházela

tam U Palaty

již v názvu jsme
ty
a trochu já
snad oba

dívám se Ti do očí

krásně zní
jak hřejí v té zimě!
na dlouho poslední
zase mizíš

procitám a vracím se

zase zpět
na schodech škol
když křičel jsem
teď křičím zas

kolik již je to let

co čas nám vzal
však vrátíš se
cítím to
jako dar

co úskalí života tříští do nás dvou

našich těl
a jejich hřání
za svítání rán
Ti povím vše
a políbím Tě
však víš
již dlouho

dlouho jsem to tak chtěl

Zobrazeno 14x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>