Často slýchávám, rčení divné,
Pravdu hledej ve víně.
Hodně let jsem netušila, jak otupit mozek se dá
a proč vlastně to někdo dělá?
Nesnáším opilost, nesnáším dým cigaret.
Přesto jsem šáhla, vzala, nepřemýšlela…….
Nikotin krásně procházel do plic,
já hluboce potahovala a krásně se uklidňovala.
Pocit to byl zajímavý, když držela jsem cigaretu ve své dlani.
Šlehačka, kečup i zelí vše stékalo po mém těle,
vždyť v boji je vše povolené!
Na to jsme si štamprli dat museli, to snad pochopíte moji milí!
Nevím, co to do mě vjelo,
Dobrou příchuť to vše mělo.
Pak už nevím ani sled, jen jednu za druhou jsem musela otáčet.
Náramně jsem se bavila a hovadiny jsem mluvila.
To vám říkám, byly kecy, sex i kuře jsem prý chtěla
taxíka sem volat měla.
K tomu všemu chaosu no - name hráli u nosu.
Komentáře ke všem slovu jsem prý měla
a pořád jsem vědět chtěla …..
Proč!
Všichni se mi jenom smáli a asi taky nechápali.
Pak nastalo nejhorší, začala jsem střízlivět a najednou přemýšlet.
Nikdy jsem se necítila tak divně jak teď
už nechci cítit kouř cigaret a nechci přehánět.
Byl to hukot největší, dobře jsem se bavila!
Pravdu jsem do světa křičela
a vůbec nepřemýšlela!
Pochopila jsem, ale jednu věc……
Cigarety, chlast a to otupění,
toto prostě pro mě není……………
Děkují vám za pozornost, byly to mé pocity….
Vy co jste u toho byli, uložte si v paměti,
jak jsem hezky vypadala
a občas se zasmějete, jak to dělám právě já.
Hodnocení:0 (celkem: 0, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 39x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
JARA DECH | Samota | Kolovrátek | facebook | Vina a trest