"...
beze stop obklopen zrcadly
vidím vraha."
To se mi líbí, to tedy ano. Předtím je to plné napětí, úzkosti a nakonec poznání, nějak i nádech dobrodružství? Ta báseň se Ti povedla Weste. hzt.
Moc Ti děkuji, HaZet. Snažil jsem se tam napasovat jemnost, která je pak díky opětovnému neúspěchu zničena. Prostě .... dívka se snaží, ale protějšek si jede svou vlastní cestičku zkázy a taky je tak i potrestán. Prostě něco takového, no.
WESTe, tvoje básně na mě jednou dýchnou, jindy nevím co v nich najít. Proč nerad přidávám komentáře je, že těžko dovedu zachytit svoje myšlenky a když - tak bídně. Tahle báseň mě oslovuje. Má svý kouzlo, takový, který v básních hledám.
moc se mi líbí v té třetí strofě... "s kadencí" - gradace nejen textová, ale i obsahová
beze stop obklopen zrcadly
vidím vraha. ... tyto dva řádky - dokonalost sama... !
schovaný pod rukávem ---
jediná výtka k neotřelosti.. neboť tohle významové spojení táhne ke klišátku, i když je použité s jinou předložkou
schovat v rukávu/ kouzelnické představení
Je to zvláštní, žádný pocit. Vybaví se mi někdo, kdo leží v posteli s nebesy a hledí do nich, stráže polohu veršů.
Motiv zločinu a vraha mi moc jasný není.
Loučím se | Málo je víc Patricie | Nebeská | Už to nezvládám | Dost