Po vteřinách pomíjí(m).
šedá mračna k neznáménu
čas - poutník
krátí kroky
je teď ta správná chvíle
porozvázat tkaničky?
Konejším ticho
mám ho ráda
(parket už nebude jen náš)
i slova pupenů
kapku
zachycenou na tváři
krása z nebe nemá chybu
vlastně i duha fontány.
Tmou splavnou za mléčnou dráhou
soutok starých příběhů.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
DO NORY! . . . | ČTYŘI SLUNCE . . . | (PŘE)SÍ(Ý)PÁM . . . | PEPERRMINT . . . | TICHOSTÍN . . .