Kdyby tehdy člověk věděl , že láska je slepá
slepá , jak básníkova věta
Básník by raději napsal krásný rým či poezii... ,, Na lásku a štěstí ´´
na lásku a štěstí v ruku v ruce
na něhu , teplo , spaní na sebe obětování bez mrknutí oka či rozmyšlení
na život či na smrt , na chvíle mezi námi , co jen nám jsou dobře známy
z hotelů , pensionů , bytů , domů , aut či dek ..
v tom malém pokoji bez klíče , kde jsme si byli mi dva nejblíže
v posteli na míru ve spánku , vášni , hraní , mazlení a milování
Píše těžce tato slova
v tom pochmurném světle hořící svíce...v pokoji bez oken
na papír by perem psal , jak na lásku svoji ...vzpomínal
na úsměv a pohlazeni na pocit všeho... , jen né utrpení
o lásce a zapomnění o lásce co už dávno dávno není
Inkoust barvi papír slovy
slovy , která bez ozdoby básníka
mění ...
mění na člověka s velkým žalem .. opilým snem a tenkrát i blahem
se sklenkou v ruce v tom nočním světle svíce
už neví co říci , napsat vice
zklamán láskou , světem i tím nočním světlem svíce
svíčku zhasíná a svoji lásku , ikdyž nechce navždy navždy
............................................... proklíná
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Zatím žádné komentáře
Paradox | Louka | Sny se plní a láska pak srdce zlomí na tisíc kusů | Blázinec | Nedobrovolná svoboda