Kolegyně na mě tupě civí, proč mám najednou úsměv na svým neoholeným ksichtu. Nakecal jsem jí, že je to kvůli jejímu hezkýmu účesu.
Pravej důvod - kohouta - jsem jí zatajil...
Kvalitní a zároveň vtipná poezie není až tak častý jev.
dám vědět, pokud se upamatuju
mimochodem, v chudeřický sklárně (AGC) jsem taky nějakých pět let pracovně pobýval. Jen už tam žádný domky s babičkama už nejsou...jen sklárna, zinkovna, haly a pneuservis. V blízkých Chotějovicích snad ještě funguje hospoda
Jj, domky byly pěkně schované a hlavně odsud kousek na "kypy",
jak se říkalo výsypkám z povrchových dolů. Spousty dobrodružných výprav
a neméně důležitých pokusů o nahnutí si z prvních lahví...
O prázdninách jsme tu vydrželi i měsíc.
Dobré, Jarku... něco mi to silně připomíná a upamatovávám se. Jsou to každodenní rozbřesky dne a naši čtyři kohouti vévodící cca 50 slépkám v boudě nedaleko domu...... Jarka na ně!!
Praha, vernisáž, r. 1991 | Když stromy umírají | Pozdně letní | haiku 4 | slovo