Večerní procházkou
kráčím mezi jabloněmi
co větve mají obtěžkané
zakleté do kouzla podzimu
pod příslibem vláhy
já i ony cítíme
jak přichází doba krásna.
Ještě se zelenají
a přece již listoví šeptá
nadechnu se zhluboka
do plic vtahuji
odkaz holých plání
co podvečer i za svítání
mou duši pevně svírají.
Zahrado stinná
zahrado magická
vyčarována uprostřed nicoty
co hladíš mě větvemi
steleš mi trávou
těšíš mě ptactvem
co věrní pomocníci tvoji.
Tak ještě naposled
než slunko zapadne
projdu se mezi hrozny
chutnají po létu
tomu, co mává na zápraží
zlatavý klobouk smeká
těm, co vědí.
Kdo znal jeho zpěvy.
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 12x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Život jako sekt | Ty | UPÍR | Recept | Rytířův Epitaf