Jako Trouba v roji pokliček a naběraček cítím svou prťavou existenci
a v neurčitém zápachu nevidím snad háček,
když k prstenci Jupitera přirovnám svůj palec,
kde nemusíš a můžeš
být znalec poklidného míru Vesmíru mezi námi lidmi,
s pouhou důvěrou v prostoru nekonečna,
kde sídlí věčná
MOUDROST
a v neurčitém zápachu nevidím snad háček,
když k prstenci Jupitera přirovnám svůj palec,
kde nemusíš a můžeš
být znalec poklidného míru Vesmíru mezi námi lidmi,
s pouhou důvěrou v prostoru nekonečna,
kde sídlí věčná
MOUDROST
Hodnocení: 5
(celkem: 5, počet hlasujících: 1)
(celkem: 5, počet hlasujících: 1)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Ahoj El, napsala jsi to moc dobře, jen mi tam nesedí drobnůstka ... míru/Vesmíru. To je tam jako pěst na oko. Naopak "kde nemusíš a můžeš" se mi velice zamlouvá. Suma sumárum velmi podařené dílo, El. Drobnůstkama se zabývat nebudem. 
Děkuji Ti.
WEST
kvalitní komentář (0)
Děkuji Ti.
WEST
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Harmónia | Myšlenky | Oko nejen na punčochách | Piškvorky | Smáznutá slova