jednou, kdysi dávno a na jiném místě začínajícím na písmeno S, jsem četla básničku, která se jmenovala Zatím jen prázdné dlaně
a když jsem tedˇ tady na hlavní stránce viděla ten skoro stejnej název, hned jsem si vzpomněla i na autorku Viviana (asi Mori)
od tý doby jsem nečetla nic, co by neslo stejnej, nebo bez prvního slova název
tak mi promiň poměrně dlouhej úvod od věci
předposlední řádek
při sevření cizí dlaní
nevím jestli správně čtu, jestli jedny dlaně
nebo mnoho dlaní
drobnost
ta tvá je o smutku, jakémkoliv
ta první, od Viv byla těšení se na miminko
navíc já mám teda u tebe převážně dojem, možná tak není, nicméně dojem, že píšeš automaticky do rýmu
tříbí - dříví
třeba
a mám pak sklon to číst jako cvičení, procvičování si
hrátky víš
Perla Karibiku | Poučení..? | Z prdele klika.. | propuštění | Náruč