Kapky rosy na popadaných cyklistech blyštivé jako noci bez křestního jména. Nádech do koruny stromů a telegrafní sloupy opuštěné zprávami. Usnu v tom rozpadlém stavení uprostřed pole uprostřed poledne, protože v mlhách jsou věci nadmíru jasné a roky,
roky trávené s hlavou v oblacích měly svůj smysl.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Všechno Ti povím | Holé věty | S půlnocí | Poléto | Slabice