Střílíš… pal!
Zavíráš oči před hrůzou světa,
sníš o snech bez nočních můr,
vzpíráš se realitě,
hraješ si na klavír,
a zpíváš si svou oblíbenou píseň.
Dneska nehrajem,
zavřeli jsme krám,
a povídáme si příběhy,
ze záhrobí i další veselé storky.
Macy Gray zpívá tu svou I try,
znáš to, nostalgie,
máš slzy na krajíčku,
a zamýšlíš se nad smyslem života,
pak přijde zvrat,
a ty si říkáš:
But I am just prison‘…
Hey!
To se mi líbí,
a tobě taky,
zpívej a užívej si života,
ve vteřinách piješ z číše požitků,
naplno.
Děkuji, prožíváš…
Nebo tu, co rozplývá,
louder and louder,
nepotřebuješ se loučit,
byli jsme a budem,
žít a prožívat,
hlavně to cítit,
v sobě,
ve slovech,
v činech,
být, žít, myslet, inspirovat se.
Probuď se, žij,
no need to say goodbye…
Je to jen o pocitech,
a život tomu říkáme,
nechceme odpouštět,
ale dobře se cítit,
no need to say goodye…
Před lety jsi ji zbožňoval,
červené papričky, pálivé,
zpíval jsi, bez ohledu na trapnost,
byl jsi to ty,
teď na to máš času míň,
ale občas, jsi to prostě ty,
v tu chvíli,
zbožňuji tě,
zbožňuji se.
Chtěl bych popadnout život,
zatřást s ním,
a pak jej pustit na zem,
a čekat, co se stane.
Chtěl bych popadnout život,
a líbat ho,
a tančit,
a snít,
a mít ho.
A pak zabrnkat na kytaru,
Nothing else matters,
i když už mě paměť ni prsty neslouží,
zapět song a zpívat píseň beze slov,
protože ta vyjádří to nejhlubší.
Pak přišel pocit,
že báseň je dlouhá,
zmatená,
bez konce,
zmutovaná,
bezcílná,
bezelstná,
končí.
Hodnocení:3.25 (celkem: 13, počet hlasujících: 4)
Zobrazeno 46x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Po "jednom" s Petrou | Neznámá inspirace | Dům pokušení | Být nejlepší | O povídce