Krásně svítí, okouzluje svojí září,
věž v ní vyčnívá, a je, tak přitažlivá.
Co mě na ní tak láká?
Proč přitahuje mě jako vandráka?
Nikdy jsem ji nenavštívila,
a přitom mě uchvátila.
Má nádhernou modrou zář,
má všechno co si představuji,
že by mít měla,
když jsem si myslela,
že tam splynou naše těla!
Už jsem nás viděla vznášet se k oblakům
a přibližovat se zázrakům.
Pošetile myšlenky to byly,
ty lístky odval vítr dál, ani nevím kam.
Já už zase jenom snila o zázraku co blankytnou barvou září.
O slovech Que voulez-vous que je lui dise?
Francouzštiny špetku okusili bysme!
Ano je to tak, Paříž mě přitahovala
a o ní jsem rozjímala.
Jenomže sama jsem zůstala,
druhého vandráka jsem prostě nezlámala!
Hodnocení:2.5 (celkem: 5, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 29x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Nesnesitelné ticho | Volnost | 1.máj | Kolovrátek | ACH