zajímavý, že tahle druhá verze ve mě nevyvolala takovou reakci, jako ta první
v podstatě mi tahle přijde zbavená osobitosti, co se prožitku (tedy toho mýho) týče, tak nic. ano, máš tam své zajímavé obraty, to ano, ale i u tý první jsem po dočtení měla podobnej pocit jakési úcty, stejnej jako když vejdu do kostela a dýchne na mě pokora a zalknu se z toho pocitu, že tuhle krásu, kdysi dávno, vytvořili lidé, taková úcta a pokora, kterou vnímám jen uvnitř kostelů, chrámů.
Tu tvou první jsem nekomentovala, ale tady jsem si nemohla odpustit něco nenapsat.
Němé duše | vystřihovánky z prstů | Tokijské květy | Vykřičená láska | ZVONY