Nevyhasnou
Tátovi... (i když to nikdy nebude číst - doufám) Aby věděl, že mi nikdy nechybělo, co mi nemohl dát...
Autor: Kajman
,
3.11.2010,
Básně
chomáček
ušmudlaných úsměvů
pohladím před spaním
a doufám
že je vítr do rána
nerozfouká
zahřívám
plamínky z podvíček
ať navyhasnou
v krabičkách od sirek
zakuklilo se prý
štěstí
jenže vítr zafouká
fotka je pryč
a ráno v krabičkách
v roztrhaných zámotcích
nezbylo nic
čas letět
ušmudlaných úsměvů
pohladím před spaním
a doufám
že je vítr do rána
nerozfouká
zahřívám
plamínky z podvíček
ať navyhasnou
v krabičkách od sirek
zakuklilo se prý
štěstí
jenže vítr zafouká
fotka je pryč
a ráno v krabičkách
v roztrhaných zámotcích
nezbylo nic
čas letět
Hodnocení: 4.67
(celkem: 14, počet hlasujících: 3)
(celkem: 14, počet hlasujících: 3)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
pocitovka jako vystřižená z krepovýho papíru
tak barevná, tak lehká
tak krásně křehká.
kvalitní komentář (0)
tak barevná, tak lehká
tak krásně křehká.
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Světluška | Výlet do dětství | Alenka na přednášce | Okno naproti zhaslo | Rigor mortis