Zrzavá záře západu slunce se promítala na skleněnou fasádu mocnice na kraji města. Něhy bylo, že by se dala krájet (a balit do polofánu). Ptáci počali plaše pět (někteří sedm) a příslib přízemní vášně voněl podzemní garáží. A třebaže můj oblíbaný nákrčník utržil o nocích něco ran, uložil jsem se k spánku s nadějí.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Poprvé | Píseň | Vrány | Alibi | V těsném dvojstupu