Prstíky času
se dotýkají
mého nestabilního
já...
a čekají
až řekneš
že to všechno
možná mělo
nějaký hlubší smysl
a že jsme se vlastně
neviděli naposled
...
Kdo teď vlastně hádá?
Já a nebo ty?
Má vůbec cenu
jít osudu v útrety?
a má vůbec ještě
smysl doufat?
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 1x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Na konci cesty | Zvaž to ještě jednou... | Jsem lehkomyslná? | skutečně to tak je? | Věřím?