Zchřadlá postel kvílí svou symfonii
Co zařezává se do uší
Tak smutně,odevzdaně a staře
Že i srdce
Ač hluboko ve mně je
Pláče svými slzami krvavými
To pamatuji si nejvíc
A vůni levandulí co sušili
Se opodál na sluncem odevzdané
Stěně půdy kam za léta jen
Prach a myši zavítali
Tehdá tam poprvé
A taky sněžnou pleť co
Kroutila se v paprskách a stínech
Toho pozdně jarního podvečera
Co vtíral se svou vlažností a snovostí
Dolů do kostí
Do krve a do žil
Pamatuješ?
Pamatujete?
Drahá?
Nakonec
Chtěl bych pouze říci
( mnohokrát už věc řečenou )
Že každá kurva
Byla přece pannou
Hodnocení:4 (celkem: 8, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 8x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Pracovník měsíce | *** | Skořicové řasy | Věřím | ...